LIDICKY PISTE KOMENTÁRE=)..NEJAK STE POLEVILI=(

Tak to chtěl osud IV.

9. června 2006 v 15:08 | Lucinka |  *Ff-tak to chtěl osud
4.DÍL
Za dveřmi stál Tobiáš s kyticí růží.Vrhl se mi kolem krku a stále opakoval "MILUJU TĚ" Když už mu pouhé objetí nestačilo začal mě líbat.Úplně jinak než sem na to u něho byla zvyklá ..byl tak vášnivý.Nemohla sem a ani sem nechtěla se jeho polibkům bránit.Jenže v mé hlavě začal hlodat červíček pochybností,,podved tě už jednou udělá to zase" odtrhla sem se od něj a uviděla sem za Tobiášem Billa. Ten se otočil a rychle odcházel.,,Bille počkej není to tak jak myslíš."křičela sem za ním ale on se ani neotočil.,,co blázníš? Teď jsme spolu nech ho plavat"podívám se na Tobiáše a nemůžu uvěřit tomu co mi právě řekl.Asi mu to docvaklo ,,Já to tak nemyslel promiň" usměju se na něj a chovám se jako by se nic nestalo.,,Vyrazíme někam ven?" zeptal se mě Tobiáš a nasadil ten svůj prosebný pohled ,kterému prostě nešlo odolat.Šli jsme se projít jenže místo toho abych byla šťastná bylo mi mizerně.Pořád sem myslela na Billa a na to jak sem se zachovala.,,Posloucháš mě?" ,,Co?"vytrhne mě z mého přemýšlení Tobiáš.,,Ptal sem se tě jestli nechceš zajít na pizzu." "jo jasně proč ne" a ruku v ruce jsme kráčeli k naší oblíbený picérce.Asi nebyla jen naše oblíbená bylo tam narváno k prasknutí,,pojď jinam" navrhnu Tobiášovi .Ten však nesouhlasí a vede mě dovnitř.Můj vnitřní pocit mi říká ,že se něco stane.Tobiáš až moc lpí na tom ,že budeme zrovna tady ,jako by měl někdo přijít.V rohu zahlídneme volný stůl ,,pojď támhle je volno" chytne mě za ruku a táhne mě snad k nejzapadlejšímu stolu co tady je.,,Tak co si dáš?" šáhnu po jídelním lístku i přesto že už dávno vím co si dám a kdybych nevěděla znám celý tenhle lístek nazpaměť.,,Dám si šunkovou pizzu a colu"(moje nejoblíbenější jídlo) "co si dáš ty?"
,,Ještě nevim" ,,omluvíš mě na chvíli? Hned sem zpátky" Pořád myslím na Billa a tak ani nedávám pozor na cestu a do někoho narazím ,,Moc se omlouvám nechtěla sem" kouknu se do koho sem vlastně vrazila a málem dostanu mrtvici.Přímo naproti mně stojí Tom.,,Co co tady děláš?" vykoktám ze sebe. "Jsem tu s bráchou na pizze" "Bill je tu taky?" zeptám se když Tom to řekl dost jasně. ,,Je tady ale potom co mi řekl,myslím že se s tebou nebude chtít vidět." ,,Já vím" řeknu a zklamaně kouknu do země.Tom se začne vyptávat a tak se dáme do řeči.Začínám zjišťovat že je moc fajn.Ani si neuvědomíme jak dlouho tam tak kecáme,ale naši společníci zřejmě ano a oba dokonce ve stejnou dobu.,,Tome tak kde si nebudu tam na tebe čekat věčně" uslyším známí hlas.Najednu spatřím Billa a on spatří mě.,,Brouku kde si už ti přinesli tvoji pizzu" všichni na sebe koukáme jako kdybychom spadli z višně.Když Bill spatří Tobiáše okamžitě mizí.Nedá mi to a běžím za ním.Tom tam zůstane s Tobiášem sám.,,Ahoj" řekne nejistě Tobiáš.,,Ahoj" odpoví mu Tom a má se k odchodu.
,,Bille počkej!!" křičím co mi moje hlasivky dovolí. "na tebe tak budu čekat.Jdi si za tím svým a o mě se nestarej jako bych nebyl OK?" jeho slova mi moc ubližují.Do očí se mi derou slzy. ,,Nech si to vysvětlit!!" ,,Já viděl dost nepotřebuju od nikoho vysvětlení a tím spíš ne od tebe" Jestli sem se před tím cítila špatně tak teď je to tisíckrát horší. Už se nesnažím Billa dohonit sem mu úplně ukradná.Ani nevím jak ale dojdu domů.Tak aby mě neviděl táta dojdu do svého pokoje a lehnu si na postel. Druhý den ráno…
Druhý den ráno se probudím ve svém pyžámku.Mám v hlavě zmatek probírám se včerejšími zážitky ale je jich na moji hlavu moc.Hlava mi třeští jako by mi do ní bouchali kladívkem.
Snažím se vstát z postele ale nohy se mi podlomí a já spadnu na zem.Táta uslyší nějaký rachota přiběhne za mnou.Pomůže mi zpátky do postele.,,Máš horečky lež v klidu donesu ti čaj" řekne mi táta potom co vidí můj zmatený obličej.
Mezitím u Billa a Toma
,,zpíváš jak ponocnej co je s tebou?" zeptá se Tom Billa při jejich zkoušce . "Neříkej že pořád myslíš na tu holku.Říkal si že tě moc zklamala a teď kvůli ní zpíváš takový nesmysly"
,,To není pravda mě je úplně ukradená" "To ti tak budeme věřit" řekli všichni najednou. ,,Tak alespoň zpívej normálně a ne jak utrápenej kůň" neodpustil si ještě poznámku Tom.
,,Už je tí líp?"ptá se mě taťka po tom co vypiju nějaký odporný lipový čaj.,,Už je to lepší ale sem strašně unavená budu spát" "Dobře nechám tě prospat měj se broučku." Líbne mi pusu na čelo a celý ustaraný odchází pryč z mého pokoje.Třesu se zimou ale přesto je mi takové vedro jako bych ležela někde na poušti.Za takových podmínek se prostě nedá usnout.Rozhodnu se napsat SMSku Billovi když nemám ponětí co mu napíšu.BILLE JE MI VAZNE LITO CO SE STALO ODPUSTIS MI PROSIM!! Ještě váhám jestli mám tuhle zprávu poslat nebo raději smazat.,,Stejně mi neodepíše" říkám si v duchu.Přesto SMSku odešlu a teď už mi nezbývá nic jiného než čekat jestli mi Bill odepíše.4ekám asi půl hodiny ,ale pak už mi moje únava nedovolí čekat déle a já usínám.,,Proč mi píše ,když ví že jí stejně neodpovím to co udělala bylo hrozný nejdříve mi říká jaký je to hajzl a pak se s nim líbá když ví ,že mám přijít to já prostě jen tak nepřekousnu.To ne!!!!" zakřičí tak nahlas že to viděsí i Toma ,který vzápětí přibíhá aby zjistil co se stalo.,,Brácha co blbneš vždyť to byl úplně novej mobil..Ty si vážně blázen"a kouká nevěřícně na rozbitej mobil kterej leží kousek od Billovi postele.,,Nech mě být chci být sám" vyhazuje Bill Toma z pokoje.,,Brácha vzpamatuj se jestli ti na té holce tak záleží tak za ní jdi a nehraj si na uraženého"dodá ještě Tom a raději mizí Billovi z dohledu.,,Musím s tím něco udělat" řekne si v duchu Tom.Den se překulil jako nic a Tom pořád vymýšlel jak pomoct Billovi.Nemohl přeci koukat na to jak se jeho brácha trápí,,Už to mám prostě za ní zajdu a vyslechnu ji." Plán se to zdál dokonalí jenže…..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tessynka Tessynka | 18. června 2006 v 18:50 | Reagovat

wow je to gail

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama